Zákrok v mozku zbavil pacientku třesu rukou
Neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a neurochirurgové z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce poprvé v ČR zavedli stimulační elektrodu na zcela nové místo v mozku. Před zákrokem se pacientka trpící Parkinsonovou chorobou nemohla podepsat, napít ze skleničky, používat myš u počítače nebo podat někomu ruku. Pooperační výsledky a první kontroly naznačují vynikající výsledky, které dvaašedesátileté ženě změnily život a téměř ji zbavily obtíží.
Parkinsonova nemoc je druhou nejčastější neurodegenerativní chorobou. Odhadem s touto nemocí žije v ČR 30–50 tisíc pacientů. Klasické příznaky nemoci jsou klidový třes, ztuhlost, porucha stoje a zpomalení pohybů. „V případě, kdy farmakologická léčba již nedokáže zajistit optimální kompenzaci pohybového stavu, využíváme u vybraných pacientů hlubokou mozkovou stimulaci. Našeho prvního pacienta jsme operovali v březnu 1998. Od té doby hledáme nová místa, která účinněji řeší konkrétní obtíže pacienta. Jako v tomto případě, kdy jsme stimulační elektrodu implantovali do nového cíle v mozku, poprvé v České republice,“ komentuje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.
Hluboká mozková stimulace je operační výkon, při němž se zavádí z minimálního přístupu a s milimetrovou přesností stimulační elektroda do vybraného jádra v hloubi mozku. Elektroda je poté spojena spojovacím kablíkem s generátorem elektrických pulzů (neurostimulátorem), který je podobně jako kardiostimulátor umístěn v podkoží podklíčkové oblasti.
Dvaašedesátiletá pacientka měla největší problémy s akčním třesem pravé horní končetiny, který na rozdíl od klidového třesu není pro Parkinsonovu nemoc typický, i když vzácně může klasické příznaky doprovázet. „Ze subtalamického jádra, do kterého běžně elektrody implantujeme, bychom takový třes nemohli pravděpodobně dostatečně efektivně ovlivnit,“ konstatuje vedoucí sekce DBS z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Filip Růžička a doplňuje: „Akční třes navíc nebyl dobře kontrolovaný léky, takže jsme museli najít cíl v mozku, ze kterého ovlivníme jak klasické příznaky nemoci, tak akční třes pravé ruky.“
