Věda a výzkum
Vědecké výstupy
VFN patří řadu let mezi největší výzkumné organizace řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Každoročně publikují naše vědecké týmy stovky vědeckých prací v mezinárodních impaktovaných časopisech. Níže budeme přinášet nejzajímavější vědecké výstupy.
Gynekologie a porodnictví
-
Mezinárodní doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu karcinomu děložního hrdla jsou aktualizované po 5 letech. Na jejich přípravě se podílela mezinárodní skupina odborníků z mnoha oborů, nominovaných 3 odbornými evropskými společnostmi, pod vedením prof. MUDr. Davida Cibuly, CSc. a s přispěním prof. MUDr. Daniely Fischerové, Ph.D., oba z VFN.
Publikace vyšla simultánně v odborných časopisech všech 3 společností a na letošním kongresu European Society of Gynaecologic Oncology (ESGO) získá IJGC Editors Choice Award za rok 2023 jako článek s nejvyšším počtem stažení v letošním roce.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1136/ijgc-2023-004429
IF 9.6, Q1
-
Publikace prezentuje výsledky ze studie RUBY, která mění po několika desetiletích klinický standard v primární léčbě pokročilých a metastatických stádií karcinomu endometria. Zástupce VFN (prof. MUDr. David Cibula, CSc) je sice pouze spoluautorem studie, ale podílel se na přípravě designu studie od počátku a reprezentuje v autorském kolektivu nejen pracoviště, ale celou kolaborativní skupinu CEEGOG (Central and Eastern European Gynecologic Oncology Group), která vznikla ve VFN a koordinuje dnes 65 center ze 13 zemí (www.ceegog.eu).
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1056/nejmoa2216334
IF 158.5, Q1, D1
-
Publikace prezentuje závěry retrospektivní observační studie hodnotící onkologické výsledky u pacientek s časným stadiem karcinomu děložního hrdla po plodnost zachovávající operační léčbě. Studie byla koordinována z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN a přispělo do ní 44 center z 13 zemí Evropy. Představuje dosud největší publikovaný soubor pacientek, které podstoupily plodnost šetřící léčbu pro časné stadium karcinomu děložního hrdla. Závěry studie byly navíc již zohledněny při tvorbě nových evropských doporučených postupů pro léčbu karcinomu děložního hrdla.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.ajog.2022.11.1295
IF 9.8, Q1, D1
-
Práce naší urogynekologické skupiny definuje jednoduché ultrazvukové parametry, jak jednoduše hodnotit výsledek léčby stresové inkontinence moči pomocí tzv. pásky. Protože incidence rekurentní inkontinence není zanedbatelná a její řešení složité a chyby četné, je klíčové popsat mechanismus selhání léčby páskou. Podařilo se nám definovat hodnoty ultrazvukového parametru popisující funkčnost pásky tzv. sling-pubis gap, které znamenají, že efekt pásky je apriori nedostatečný. Následně je se pak nejedná o selhání operace jako takové, ale jen její techniky, což je mnohem jednodušší korigovat.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1002/uog.26142
IF 8.678, Q1, D1
-
Publikace prezentuje závěry prospektivní studie našeho centra hodnotící perinatální a neonatální výsledky u pacientů se středně těžkým až těžkým Ashermanovým syndromem, pro který pacientky podstoupily hysteroskopickou léčbu. Naše studie představuje dosud největší publikovaný soubor těchto pacientek, která jako první odhalila hlavní rizikové faktory spojené s léčbou Ashermanova syndromu související s rozvojem závažné perinatální morbidity u pacientek. Studie zároveň odhalila, že ač historie Ashermanova syndromu podstatně zvyšuje riziko rozvoje závažných komplikací u matky, nemá dopad na výsledky novorozenců.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1093/humrep/dead092
IF 9.8, Q1, D1
-
Kardionefrologický tým 3. Interní kliniky se jako jediný v České republice věnuje problematice souběžného chronického onemocnění ledvin a srdečního onemocnění. Jednou z oblastí, které se dlouhodobě věnuje, jsou hemodynamické dopady arteriovenózního dialyzačního zkratu. Klinické údaje ukazují, že vysokoprůtokový dialyzační zkrat může pacienty ohrožovat nadměrným zatížením srdce a zhoršením prokrvení orgánů včetně mozku. Proto byl ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK řešen grant GAČR, který studoval tuto problematiku na experimentálním biomodelu. Výsledky ukazují, že arteriovenózní zkrat výrazně ovlivňuje cirkulaci a prokrvení orgánů i v kritických situacích.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.3389/fphys.2023.1109524
IF 4.0, Q2
-
Kardionefrologický tým 3. Interní kliniky se jako jediný v České republice věnuje problematice souběžného chronického onemocnění ledvin a srdečního onemocnění. Jednou z oblastí, které se dlouhodobě věnuje, jsou hemodynamické dopady arteriovenózního dialyzačního zkratu. Klinické údaje ukazují, že vysokoprůtokový dialyzační zkrat může pacienty ohrožovat nadměrným zatížením srdce a zhoršením prokrvení orgánů včetně mozku. Proto byl ve spolupráci s Fyziologickým ústavem 1. LF UK řešen grant GAČR, který studoval tuto problematiku na experimentálním biomodelu. Výsledky ukazují, že arteriovenózní zkrat výrazně ovlivňuje cirkulaci a prokrvení orgánů i v kritických situacích.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.3389%2Ffphys.2023.1180224
IF 4.0, Q2
-
Práce popisuje význam katetrizačního ošetření některých poruch srdečního rytmu u pacientů s plicní hypertenzí. Nejlepších výsledků dosahuje katetrizační ošetření u nemocných, kteří mají tzv. síňové tachykardie, tedy uspořádanou, ale rychlou arytmii v srdečních síních. Výkony jsou náročné a dlouhé a ukazuje se, že k ošetření pacientů stačí odstranit pouze přítomnou arytmii a není nutné provádět rozsáhlé preventivní zákroky. Práce byla podpořena grantem Agentury pro zdravotnický výzkum a byla navržena na cenu ministra zdravotnictví.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1093/europace/euad131
IF 6.1, Q1
-
Druh vstupního rytmu při oběhové zástavě mimo nemocnici má velký význam pro osud nemocných. Obecně může být při oběhové zástavě přítomna rychlá komorová arytmie, nebo naopak chybění jakékoliv srdeční činnosti, nebo srdce není schopno čerpat i přes přítomnou elektrickou aktivitu. Ze všech možností jsou rychlé komorové arytmie právě tou poruchou, která má největší šanci na návrat pacienta do plnohodnotného života. Práce je doplňující analýzou k významné studii Prague OHCA prof. Jana Bělohlávka, která testovala efekt invazivní strategie léčby (časný transport do nemocnice, invazivní diagnostika a zavedení mimotělní oběhové podpory) u refrakterní mimonemocniční oběhové zástavy.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2022.10.006
IF 6.5, Q1, D1
-
Mezi pacienty, kteří mají trvalý kardiostimulátor, je možné zachytit některé mutace genů, které jsou zodpovědné za vznik Fabryho nemoci. Klinický význam těchto mutací je však v současné době nejasný. Fabryho choroba je vzácné onemocnění postihující řadu orgánových soustav. Jedná se o poruchu odbourávání některých molekul, které se pak střádají v buňkách a poškodí jejich správnou funkci.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.ijcard.2022.11.062
IF 3.5, Q2
-
Refrakterní mimonemocniční oběhová zástava má řadu příčin. Jednou z těchto příčin je plicní embolie. Z dodatečné analýzy studie Prague OHCA profesora Bělohlávka vyplývá, že nemocní s plicní embolií, kteří prodělají refrakterní mimonemocniční oběhovou zástavu mají horší prognózu než pacienti s jinými diagnózami. Projevy plicní embolie u oběhových zástav mohou být různorodé.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1093/ehjacc/zuad052
IF 4.1, Q2
-
Fabryho choroba je vzácné onemocnění postihující řadu orgánových soustav, včetně srdce. Jedná se o poruchu odbourávání některých molekul, které se pak střádají v buňkách a poškodí jejich správnou funkci. Metody trojrozměrného echokardiografického vyšetření jsou u nemocných s Fabryho nemocí schopny odhadnout tíži srdečního selhání a dlouhodobou prognózu onemocnění.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1093/ehjci/jead121
IF 6.2, Q1
-
Při oběhové zástavě trpí organismus nedostatkem kyslíku a generuje kyselinu mléčnou. Chování hladin kyseliny mléčné po proběhlé oběhové zástavě, kdy se nepodařilo dosáhnout účinného krevního oběhu před přijetím do nemocnice, je ukazatel osudu těchto nemocných. Práce je doplňující analýzou k významné studii Prague OHCA prof. Jana Bělohlávka, která testovala efekt invazivní strategie léčby (časný transport do nemocnice, invazivní diagnostika a zavedení mimotělní oběhové podpory) u refrakterní mimonemocniční oběhové zástavy.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2023.109935
IF 6.5, Q1, D1
-
Oběhová zástava, která vznikne mimo zdravotnické zařízení, má velice závažnou prognózu, zejména pokud je refrakterní. Z dat dvou studií, z nichž jedna byla provedena na II. interní klinice, vyplývá, že invazivní přístup – mechanická resuscitace, časné napojení na mimotělní okruh a časná intenzivní a invazivní diagnostika zvyšuje šanci na přežití nemocných s dobrým neurologickým výsledkem.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.eclinm.2023.101988
IF 15.1 Q1, D1
-
Letter to editor: Reanalýza studie Prague OHCA pomocí moderních statistických přístupů ukázala, že nemocní s refrakterní mimonemocniční oběhovou zástavou léčení invazivním přístupem (časný transport do nemocnice, časná intervenční diagnostika a připojení na mimotělní oběh) mají lepší prognózu než pacienti léčení standardním zvyklým přístupem.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.chest.2023.07.030
IF 9.6 Q1
-
Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeněk Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho. Jedná se o třetí nejčastěji postižený gen související se středním rizikem vzniku rakoviny prsu v ČR. Některé jeho dědičné mutace vystavují nositelky téměř 30% celoživotnímu riziku onemocnění.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1158/1078-0432.ccr-23-0212
IF 11.5, D1
-
Karcinomy ovaria jsou u žen v České republice 5. nejčastější příčinou na nádorová onemocnění. Jedním z možných prediktorů odpovědi na imunoterapii u těchto nádorů je mikrosatelitová nestabilita, což je známka poruchy jednoho z opravných mechanismů DNA. Mikrosatelitová nestabilita může být i vodítkem pro odhalení pacientů s tzv. Lynchovým syndromem, dědičným onemocněním predisponující ke vzniku různých nádorů. V naší práci jsme testovali mikrosatelitovou nestabilitu u vybraných typů celkem 400 epitelových nádorů ovaria. Porovnávali jsme všechny dostupné metody pro analýzu tohoto markeru, zahrnující imunohistochemickou analýzu, vyšetření metodou PCR a vyšetření metodou NGS. Na podkladě naší analýzy jsme navrhli optimální přístup pro testování. Kromě toho jsme analyzovali nádory i s ohledem na možnou souvislost s Lynchovým syndromem, který jsme prokázali u několika případů.
Tato práce byla prezentována na 24. Studentské vědecké konferenci 1. LF UK a autorka získala 2. místo v kategorii postgraduální přednášky.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.trsl.2023.05.004
IF 7.8, D1
-
Celkem 169 pacientů s nádorem prostaty podstoupilo v letech 2013-2016 radikální operaci. Před výkonem byla odebrána krev pro analýzu hladiny enzymu Serum Thymidine Kinase 1 (STK1). Výsledky byly vztaženy ke kontrolní skupině mužů bez zjištěného nádoru. Zjistili jsme významné rozdíly v hladině STK1 u pacientů s nádorem, stoupající s agresivitou nádoru. Stanovení hladiny STK1 také upřesnilo doporučení pro případné doplňkové ozáření po operaci
Odkaz na článek: hhttps://doi.org/10.21873/anticanres.16319
IF 2.0, Q4
-
V našem článku představujeme případ 15letého chlapce s asi půlroční historií hmatného útvaru na žaludu penisu. Pohmatem jsme zjistili dobře ohraničené tuhé bělavé ložisko o průměru asi jeden centimetr. Pro ozřejmění polohy a vyloučení dalších ložisek v celém penisu jsme provedli ultrazvukové vyšetření a magnetickou rezonanci. U tohoto chlapce jsme nakonec útvar odstranili, definitivní zpráva z Ústavu patologie VFN popsala ložisko jako myointimom, který je v dětském a adolescentním věku naprosto vzácným nálezem. V článku dále přehledně shrnujeme existující publikace o tomto onemocnění. Jedná se o nezhoubný nádor, je doporučováno opatrné odstranění a speciální histologické vyšetření, abychom vyloučili jiné agresivnější nádory.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1186/s12894-022-01131-3
IF 2.0, Q3
-
V tomto článku představujeme naše výsledky celkem 336 operací u pacientů ve věku 7-21 let (operováni během posledních 21 let), kteří podstoupili operaci pro varikokélu (zvětšení žil na šourku). Zvolili jsme laparoskopickou metodu, jedná se o tzv. miniinvazivní operaci, která využívá vstupy přes velmi krátké řezy do břišní dutiny, operuje se za pomoci kamery. Při operaci jsme přerušili pouze nemocné žíly odvádějící krev z varlete, tepny a mízní cévy jsme zachovali. Přetrvávající varikokélu po operaci jsme zjistili u 15 případů (4,2 %), k poškození varlete v důsledku operace nedošlo nikdy. Jde o největší soubor ve světové literatuře, popisující zkušenosti s tímto typem výkonu.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.jpurol.2022.01.020
IF 2.0, Q3
-
V této studii byli vyšetřeni chlapci s bezpříznakovým jednostranně nesestouplým varletem ve věku 2,5-3,5 měsíců. Přítomnost nesestouplého varlete byla potvrzena pohmatem nebo ultrazvukem, chlapce jsme náhodně rozdělili do skupin s nebo bez předléčení hormonem gonadorelinem. Celkem jsme zařadili 36 chlapců (21 ve studijní a 15 v kontrolní skupině). Operace (stažení varlete do šourku) byla provedena před 12. měsícem věku. Zaznamenali jsme velikost penisu, objem varlat a laboratorní hodnoty různých hormonů ve věku tří měsíců a v době operace. Od prvního vyšetření do provedení operace došlo ke zvětšení velikosti penisu bez rozdílu v obou skupinách. Nezjistili jsme ani žádný rozdíl v laboratorních hodnotách mezi skupinami. Toto zjištění je důležité pro potvrzení bezpečnosti hormonálního předléčení gonadorelinem.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.jpurol.2022.05.010
IF 2.0, Q3
Kardiologie
Medicínská genetika
Patologie
Urologie
Paliativní medicína
Mezinárodní doporučené postupy a nové standardy pro závěr života v prostředí intenzivní péče. Na jejich přípravě se podílela mezinárodní skupina odborníků mnoha oborů. Jedním ze dvou hlavních autorů této významné odborné publikace zveřejněné v renomovaném časopisu Intensive Care Medicine je přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN doc. MUDr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.D.
Odkaz na článek: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s00134-024-07579-1.pdf