Složení Etické komise VFN | ||
---|---|---|
Předseda komise: | ||
PharmDr. Zbyněk Sklenář, Ph.D., MBA | farmaceut | EK VFN |
Místopředseda komise: | ||
MUDr. Magda Šišková, CSc. | hematolog | I. interní klinika VFN a 1. LF UK |
Členové komise: | ||
doc. MUDr. Jan Bruthans, Ph.D., MBA | intenzivista | Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK |
Mgr. Bc. Inka Dvořáková, MBA | právník | Legislativně-právní odbor VFN |
Jana Farkačová | laborant | ÚLBLD VFN a 1. LF UK |
doc. MUDr. Pavel Freitag, CSc. | gynekolog | Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN a 1. LF UK |
MUDr. Přemysl Hájek | kardiolog | Nemocnice České Budějovice, a.s. |
MUDr. Hana Honová | onkolog | Onkologická klinika VFN a 1. LF UK |
MUDr. Jiří Humhal | kardiolog | II. interní klinika VFN a 1. LF UK |
prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc. | neurolog | Neurologická klinika VFN a 1. LF UK |
MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA | stomatolog | Stomatologická klinika VFN a 1. LF UK |
prof. MUDr. Jan Roth, CSc. | neurolog | Neurologická klinika VFN a 1. LF UK |
Mgr. Libuše Roytová | teolog | Diakonie ČCE |
doc. PharmDr. Martin Šíma, Ph.D. | klinický farmaceut | Odd. klinické farmakologie a farmacie VFN |
JUDr. Šárka Špeciánová | právník | Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK |
MUDr. Marcela Trojánková | nefrolog | Interní a nefrologická ambulance Praha 1 |
MUDr. Jiří Valenta | intenzivista | Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK |
prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc. | pediatr | Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK |
Statut Etické komise VFN
Etická komise je poradním orgánem ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (dále jen VFN).
Etická komise VFN dohlíží na zachovávání etických zásad při poskytování zdravotní péče a výzkumu v rámci nemocnice, spolupůsobí při sjednocování národních a regionálních přístupů s mezinárodními etickými normami obsahujícími etické zásady a aplikuje tyto normy do své praktické činnosti.
Mezi etické normy patří zejména:
- Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. 12. 1948 Valným shromážděním OSN,
- Helsinská deklarace přijatá 18. Světovou lékařskou asociací (WMA) v roce 1964 ve znění pozdějších změn (29. WMA v Tokiu 1975, 35. WMA v Benátkách 1983, 41. WMA v Hong Kongu 1989, 48. WMA v Somerset Westu 1996, 52. WMA v Edinburgu v roce 2000, zpřesnění na 53. WMA ve Washingtonu v 2002 a 55. WMA v Tokiu 2004, 59. WMA v Soulu 2008, a 64. WMA ve Fortaleza 2013),
- Lisabonská deklarace o právech pacienta přijatá Světovou lékařskou asociací v roce 1981 ve znění pozdějších změn,
- Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Oviedo 1997), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 96/2001,
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení EHS č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Strasbourg, 12. prosince 2006),
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 (32014R0536), o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (nařízení dosud není účinné),
- Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2017/556 ze dne 24. března 2017 o podrobných pravidlech pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 (nařízení dosud není účinné),
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se zavedení správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 (Luxembourg, 4. dubna 2001),
- Směrnice Komise 2005/28/ES ze dne 9. dubna 2005, kterou se stanoví zásady a podrobné pokyny pro správnou klinickou praxi týkající se hodnocených humánních léčivých přípravků a také požadavky na povolení výroby či dovozu takových přípravků (Brusel 8. dubna 2005),
- Směrnice správné klinické praxe vydané v roce 1996 Mezinárodní konferencí pro harmonizaci (ICH),
- Operational Guidelines for Ethics Committees That Review Biomedical Research (TDR/PRD/ETHICS/2000.1), WHO, Ženeva 2000,
- Mezinárodní etické směrnice pro biomedicínský výzkum s lidskými účastníky (CIOMS/WHO) z roku 2002.
Článek I.
1.1 Etickou komisi Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (dále jen EK VFN) zřizuje ředitel VFN jmenováním jejích členů.
1.2 Členy EK VFN mohou být pouze bezúhonné fyzické osoby bez osobního zájmu nebo účasti na provádění klinického hodnocení/zkoušky, které poskytnou písemný souhlas
- se svým členstvím v EK VFN s tím, že se zdrží vyjádření k žádostem o vydání souhlasu s prováděním klinického hodnocení/zkoušky, na jehož provádění mají osobní zájem, jakož i vykonávání odborného dohledu nad takovým klinickým hodnocením/zkouškou a že neprodleně oznámí vznik osobního zájmu na posuzovaném klinickém hodnocení/zkoušce této komisi,
- se zveřejněním svého členství v EK VFN a dalších skutečností vyplývajících z činnosti a členství v této komisi podle platných právních předpisů,
- s tím, že budou zachovávat mlčenlivost o informacích a skutečnostech, které se dozví v souvislosti se svým členstvím v EK VFN.
1.3 Za bezúhonnou fyzickou osobu se považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s klinickým hodnocením/zkouškou nebo v souvislosti s poskytováním zdravotní péče; bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů.
1.4 Ve své činnosti se EK VFN řídí především platnými právními předpisy České republiky a EU, z nichž ku dni vydání tohoto Statutu nabyly účinnosti:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů); neboli GDPR (General Data Protection Regulation).
- Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
- Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích.
- Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
- Vyhláška č. 226/2008 Sb., kterou se stanoví správná klinická praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv.
- Nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky.
- Nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky.
- Nařízení vlády č. 56/2015 Sb., o technických požadavcích na diagnostické prostředky in vitro.
- Vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích.
1.5 EK VFN řídící se tímto Statutem je odlišná od etické komise vyslovující souhlas s odběrem orgánu podle § 5 zák. č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých orgánů (transplantační zákon).
Článek II.
Ve zdravotnickém provozu EK VFN posuzuje zejména:
- Etiku poskytování zdravotní péče a služeb.
- Etická kritéria při posuzování vybavení pracovišť, komfortu nemocných, obsahu provozních řádů. stanovení priorit v nedostatkových službách, při posuzování přiměřenosti a účelnosti nových vyšetřovacích a léčebných metod a jejich možných rizik.
- Etická kritéria přiměřenosti a forem informování pacientů a jejich rodinných příslušníků, popřípadě zákonných zástupců, o zdravotním stavu pacienta, vyšetřování a léčení.
- Etiku kontaktu s onkologickými a nevyléčitelně nemocnými.
- Etiku problematiky tělesně postižených a chronicky nemocných.
- Etiku v pediatrii.
- Etiku v gerontologii a mezilidských vztazích.
- Etiku psychiatrické léčby.
- Etiku reprodukční medicíny.
- Etiku klinické genetiky.
- Pietu při zacházení se zemřelými.
- Etiku problémů ekologie.
Článek III.
3.1 V oblasti klinického výzkumu, klinického hodnocení léků, klinického zkoušení zdravotnických prostředků a ostatních vědeckovýzkumných programů, při jejichž realizaci může výzkumník zasáhnout do integrity pacienta, EK VFN posuzuje a vykonává dohled nad jejich průběhem z hlediska bezpečnosti a zachování práv subjektů klinických hodnocení/zkoušek. Za tím účelem zejména hodnotí odbornou způsobilost zkoušejících, vhodnost používaných zařízení, zvolených postupů a skupin subjektů hodnocení. Při provádění výzkumu je možné zasáhnout do integrity pacienta mimo případy osobního kontaktu mezi lékařem/výzkumníkem a pacientem. Příkladem může být zpracování osobních údajů ze zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi VFN, shromažďování údajů v registrech, které nejsou definovány zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
3.2 Jednání Etické komise jsou ústní bez účasti veřejnosti, přijímání rozhodnutí Etické komise se nezúčastní zástupce zadavatele ani zkoušející. Hlasování Etické komise je veřejné, každý člen má jeden hlas. Navržené stanovisko je přijato, jestliže žádný člen EK VFN nehlasoval proti návrhu a nadpoloviční počet přítomných členů EK VFN hlasoval pro přijetí návrhu.
3.3 Při posuzování je EK VFN nezávislá na zadavateli, zkoušejících a správních nebo jiných úřadech. Svým stanoviskem k navrženému postupu buď udělí písemný souhlas nebo si vyžádá doplnění podkladů nebo navržený postup písemně zamítne.
3.4 EK VFN uchovává významné záznamy o své činnosti, zejména písemné pracovní postupy, seznam členů s uvedením jejich kvalifikace, administrativní dokumentaci a zápisy z jednání po dobu 3 let. Předložené žádosti o souhlas se zahájením klinických hodnocení/zkoušek, stanoviska EK VFN, zprávy o klinickém hodnocení a korespondenci týkající se klinických hodnocení/zkoušek se uchovává po dobu nejméně 15 let po ukončení klinických hodnocení/zkoušek.
Článek IV.
4.1 Při posuzování žádostí zadavatelů klinických hodnocení/ zkoušek se EK VFN řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, a vlastními písemnými pracovními postupy.
4.2 EK VFN uděluje písemný souhlas s prováděním klinického hodnocení léků či zkoušení zdravotnických prostředků pouze na podkladě písemné žádosti a po posouzení veškeré předložené dokumentace. Veškeré písemnosti se předkládají v jazyce, který je členům EK VFN srozumitelný. Zkoušející nebo zadavatel předkládá:
- u klinického hodnocení léků protokol studie, jeho případné dodatky a souhlas SÚKL, u klinického zkoušení zdravotnického prostředku plán zkoušek obsahující potřebné údaje o subjektech zkoušek a zkoušeném prostředku,
- text informovaného souhlasu a dalších písemných informací poskytovaných subjektům hodnocení / zkoušek,
- postupy pro nábor subjektů hodnocení / zkoušek, zejména inzerce,
- soubor informací pro zkoušejícího obsahující dostupné údaje o bezpečnosti hodnoceného léčiva nebo zkoušeného zdravotnického prostředku,
- u klinického hodnocení léku pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu pro zkoušejícího a zadavatele, jehož prostřednictvím je zajištěno i odškodnění subjektu hodnocení v případě škody vzniklé na jeho zdraví v důsledku provádění klinického hodnocení (podle ustanovení § 53 odst. 7 písmeno i) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech); u klinické zkoušky zdravotnického prostředku analogickou pojistnou smlouvu (dle § 19 odst. 2 písmene d) zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích),
- informace o platbách a kompenzacích subjektům hodnocení /zkoušek,
- životopis zkoušejícího nebo dokumenty potvrzující jeho kvalifikaci,
- další dokumenty vyžádané EK VFN.
4.3 Pokud je třeba změnit podmínky klinického hodnocení léků a zkoušek zdravotnických prostředků schválených EK VFN, požádá zkoušející nebo zadavatel tuto komisi o písemný souhlas se změnami podmínek a předloží jí návrhy na změny v dokumentaci.
4.4 EK VFN odvolá písemně svůj souhlas s prováděním klinického hodnocení léku a zkoušek zdravotnických prostředků, jestliže:
- se vyskytnou nové skutečnosti negativně ovlivňující bezpečnost subjektů hodnocení/zkoušek v případě, že tyto skutečnosti nelze ihned odstranit,
- zadavatel nebo zkoušející, včetně hlavního zkoušejícího, poruší závažným způsobem své povinnosti stanovené právními předpisy.
Článek V.
Závěrečná ustanovení:
- Změny a doplňky tohoto statutu vydává ředitel VFN.
- Tento Statut nabývá účinnosti dnem jeho podepsání ředitelem VFN.